I'm dyin', I'm dyin'

30. srpna 2013 v 0:28 | Miss Nothing |  DENÍK
Nesnáším to.. Nesnášim ten pocit.
Ale vždyť..sama jsem to chtěla cítit. A stalo se to. Stačilo mi to, chci aby to skončilo.
Už to bude deset dní. Deset dní, co si zvykám. Pak ale stačí jen pár slov, jedna fotka a bum - jsem znova na začátku toho všeho.
Myslela jsem si, že to dávám. Že to zvládám. Že to mám pod kontrolou.
Nemám.
Proč vždycky chcem to, co nemůžeme mít? A přitom mám na výběr. A ta možnost není jenom jedna. A já nejspíš dneska zahodila šanci, hnout se dál.
Zkurvený dokotoři, dneska jsem se měla bavit. Alkohol je někdy vážně dobrá věc, třeba bych aspoň chvíli na to nemyslela. A nebo bych se odhodlala a udělala něco víc. I když, po tom bych se mu asi nemohla podívat do očí.
Bylo by mi líp. Mohla jsem být s někým, kdo o mě aspoň stojí, nebo aspoň o něco ze mě.. Stačilo by tak málo.. Ok nevyšlo to. Dnešek mohl bejt epickej.
Nechala jsem utýct další příležitost.
Život kolem mě proplouvá a já stojím na místě. Topím se. Topím se v tom všem. A nemůžu se s tím vypořádat.
Chce to čas. Ale já nechci čekat!
Možná si to vynahradím zejtra. Když to vyjde. Vypnout, zapomenout na všechno. I když se bojím, čeho bych v tom stavu byla schopná. Nechci vypadat uboze, i když taková jsem. Potřebuju vypadat silná.
Copak jsem to nedala dost jasně najevo?! Snesla bych všechno. I to zkurvený NE by bylo lepší, než nejistota a nevědomost. Ignorace ti očividně jde.
Všichni říkaj, to bude dobrý, bude to v pohodě.
Aha. Jasně.
Někteří to vidí, ale většina mi věří, když říkám, že se mám celkem fajn. Občas dělám, že mi to nevadí, že jsem v pohodě. Že jsem se přes to přenesla.
Říkám přesnej opak toho co cítím a toho co dělám. Možná je to tak lepší.
Prohrála jsem.
Ale..pořád to nechápu. Nedává to smysl. Ne, vážně. Vážně to nedává smysl, když se nad tím zamyslím, je to divný. Chtěla bych ti vidět do hlavy, protože se v tom ztrácím.
Ale problém je, že..pořád někde hluboko uvnitř sebe doufám. A to mě zabíjí. Proč si prostě nedokážu přiznat, že je konec?
Copak to nevidíš? Nikdo snad nemůže bejt tak slepej. Nebo ti to je vážně jedno?
Ale..třeba to jednou pochopíš, třeba ti to všechno časem dojde.
Jenže, já se teď cítím tak prázdná, víš? Ale ty nejspíš nevíš, jaký to je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 skylar... skylar... | Web | 30. srpna 2013 v 13:11 | Reagovat

Ten pocit dobře znám. Každej to má takhle stejný. Nikdy nevíš, co chceš a nebo chceš to, co nemůžeš mít. A čím víc se ti to oddaluje, tak tím víc po tom toužíš, je to na nic, ale nedá se s tím nic moc dělat. A taky si občas říkám, že je to pryč, ale nakonec ho zase uvidím a praskne to. :/ Teď už je to teda lepší, protože jsem si prostě přiznala, že to tak rychle nepřejde.

2 Dollie Dollie | Web | 30. srpna 2013 v 16:16 | Reagovat

dievča keby si prečítala nejaký môj článok tak 2 mesiace dozadu nájdeš tam úplne zhodné pocity!! preživala som to isté a preniesla som sa cez to konečne... tiež som odmietla pár chlapcov len kvoli tomu že som dúfala .. ale ono sa to zlepší keď bude pravý čas fakt ver mi aj keď ani ja som nikomu neverila :D ale je to tak :) držím palce :)

3 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 31. srpna 2013 v 10:06 | Reagovat

Nevědomost je někdy hrozná věc. Člověk pořád doufá a přitom neví na čem je. Holka drž se a příště se chop šance, protože potom budeš zase litovat ;)
---
No je v Oriflamu za 79,- což podle mě není moc ;) :D Já mám dobrý, že patřím k těm co ostatním vnucují katalogy, takže mám přehled ;) :D No a ten samoopalovak není tolik tmavý, takže když to namatláš blbě, tak to aspoň tolik nekřičí ;) :D

4 Kačíííí Kačíííí | Web | 31. srpna 2013 v 11:18 | Reagovat

na tohle bych řekla že pomůže jenom sama sobě si nepřiznat ten smutek a porstě dělat jakoby se nic nestalo ale nevím ... Zkus se přesto přenést ..

5 nikka nikka | Web | 31. srpna 2013 v 14:37 | Reagovat

znám ten pocit. moc dobře.
ale vyser se na to; potlač smutek, jdi s kámošema ven. nemá cenu se takhle cítit. fakt ne.

6 Ell. :3 Ell. :3 | Web | 31. srpna 2013 v 17:10 | Reagovat

Hodně emocionální článek, už jenom čas, kdy jsi ho psala o všem vypovídá. Noční hodiny jsou pro emoce nejhorší, si sama, všechno tě spaluje, slzy se bez zastavení řinou a všechno na tebe padá.
Neznám tě, nemůžu ti vnucovat ať zapomeneš, protože mně od podobného trápení utekly 3 roky a pořád jsem nezapomněla, ale už to nebolí.
Bolest dělá člověka silnějším a lepším člověkem, doufám, že se tvůj svět opět brzy rozzáří do barevna a bude líp.

7 Bublina Bublina | E-mail | Web | 1. září 2013 v 9:39 | Reagovat

moc pekný článok vcítila som sa do toho ako keby sa to dialo mne :/ je to veľmi smutné ale neboj bude dobre možno nie dnes možno nie zajtra ale raz určite ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama