Září 2013

can you help the hopeless?

26. září 2013 v 17:38 | Miss Nothing |  DENÍK
Bože, je to tak absurdní. Proč mám strach z věcí, které chci víc, než cokoli jinýho? Pořád si stěžuju na to, že nebyla vhodná doba a teď, když se mi naskytne příležitost, mám zase pochybnosti.
Teď je to ale jiný.. Nevím jak, nevím proč, ale je. Cítím to.
Já jsem vážně beznadějný případ...
Asi se jen bojím, že to nedopadne tak, jak bych chtěla. Ale nesmim z toho vycouvat. Tentorkát už ne.
Jenže já vím, že toho jsem schopná a taky vím, že bych toho litovala. Kurevsky moc bych toho litovala.
Tohle je příležitost, proč mi to sakra pořád nedochází?!
Je to možnost, přiblížit se zase o kousek blíž..
A já to nesmím nechat ležet. Ne, ne, ne!
Nesmím se vzdát, když jsem toho obětovala už tolik..
♥♥

I'm tired of school.

22. září 2013 v 17:58 | Miss Nothing |  DENÍK
Ta škola mě dostává, potřebuju prázdniny. Nic se mi nechce, na nic nemám náladu.. Bože, za co mě trestáš?! Zejtra už zase pondělí, nee. Pomoc. A víte co je horší? Že vím, že to bude ještě horší!
Taky jste tak vyřízený jako já?

Je dokonalá, už se těším na klip.




I want to die, see how many people cry about it, then come back to life.

18. září 2013 v 23:04 | Miss Nothing |  DENÍK
Mám se dobře. Asi.
Jsem ráda, za všechno to nový, co momentálně poznávám. Potřebovala jsem změnu, osvobodit se od toho každodenního stereotypu. Fajn.
Jenže..nic není zadarmo. Oko za oko, zub za zub.
Když se nad tím zamyslím, zjišťuju, že jsem toho ztratila víc, než bych chtěla.
Jak může bejt zároveň všechno tak skvělý a zároveň na hovno, jako nikdy dřív?
Je možný nenávidět člověka, kterýho vlastně ani neznáte? Jo je.
A taky je to závist. Jenže.. nesnášim ji, opravdu. Vzala mi všechno, co jsem chtěla. To, díky čemu jsem se cítila, že o mě někdo opravdu stojí. Díky čemu jsem se cítila vyjímečná.
Beru to s nadhledem. Před ostatníma se tomu směju, vážně. Jenže smích se po chvíli chce změnit v pláč. Ale já nesmím ukazovat ostatním, jak slabá jsem.
Lžu. Lžu všem okolo, když říkám, že to nebolí, že mě to jen štve.
Naučila jsem se to ovládat, naučila jsem se na to nemyslet tak často. Daří se mi to, mám kolem sebe krunýř, který je ale příiš křehký.
Nejhorší je, když si uvědomim, že je. Že žije.
Lžu. Lžu sama sobě, když se to snažím ignorovat.
Ale, všechno je dobrý, mám se přece fajn.

Blabla

8. září 2013 v 14:48 | Miss Nothing |  DENÍK
To s tím notebookem se trošku protáhlo. Mám ho v opravně a netušim, za jak dlouho mi ho vrátěj. A aby toho nebylo málo, rozbil se nám i normální počítač. Takže to vypadá bledě. Takže nevim, kdy zas něco přidám. Asi vás i celou tu dobu nebudu obíhat, ale všechny vaše články si čtu z mobilu. Jen nekomentuju, protože nesnášim psaní na mobilu a nemám na to nervy :D
Jinak ani nevím, co dál bych měla psát, protože nějak nemám co říct. Ve škole je to zatím fajn, adapťák byl parádní, až na počasí, mouchy v jídle, smradlavý záchody, rozpadající se schody v chatce a postel bez nohy.
A to je asi tak všechno, co jsem vám chtěla tímhle zbytečným článkem sdělit.

Od znova.

1. září 2013 v 18:51 | Miss Nothing |  DENÍK
Tak a je to tady. Prázdniny skončily. Musím říct, že ještě před pár týdny, před pár dny jsem na to nechtěla ani myslet. Ale posledních pár dnů, jsem se i těšila. Jo, vážně. Protože poslední dny byly vážně hrozný. Neměla jsem na nic náladu a nic se mi nechtělo. Ani jsem nejela na akce, na který jsem měla jet. Prostě nic. Teď půjdu prvním rokem na střední. Když se podívám, jak jsem na začátku prázdnin z toho byla úplně nešťastná, už se mi na tu základku ani nechce. Nebyli jsme moc dobrý kolektiv, takže až na pár vyjímek mi nikdo moc nechybí. Nechtěla bych se vrátit do toho každodenního stereotypu. Tohle beru jako dobrou příležitost začít úplně od začátku. Myslím, že to je to, co pořebuju. Začít od znova.
Zejtra jedu na adapťák, tak doufám, že to snad bude fajn. I když, je trošku blbý, že jedu mezi cizí (až na vyjímky) lidi, chci udělat co nejlepší dojem a oni mě hned uvidí v tom nejhorším stavu. Rozcuchanou neumytou, nenamalovanou, v teplákách, po ránu. Haha, tak určitě zapůsobím. Takže do školy jdu oficiálně až ve čtvrtek. Vy, co jdete zítra, přeju hodně štěstí.
Taky bych ještě chtěla dodat, že se mi rozbil notebook, takže teď asi nebudu moc obíhat a přidávat články. Ale budu se snažit co nejvíc, dostat se na počítač. To by bylo asi tak všechno, takže se mějte pěkně a zatím ahoj.