Říjen 2013

clip - amores perros

31. října 2013 v 23:04 | Miss Nothing |  HUDBA

Miluju tě, jsi moje osudová láska

Nenávidím tě, děvko chci aby jsi chcípla
vyjebalas se mnou, jsi špinavá kurva
zabiju tě, teď jsi další mrtvá děvka
Jsem padající hvězda, něco si přej kurvo
mám v piči život, tak mi ho vem ty kurvo
Padající hvězda, něco si přej kurvo
splním ti přání, zavři oči kurvo.

Chladný jako led i se zbraní u mý hlavy
jsem to já versus svět, nepřítel společnosti
falešný úsměvy, falešná objetí,
lžeš mi do ksichtu, myslíš si, že to nevím?
Nenávidíš mě, i já se nenávidím
rozpadám se zevnitř, svý sny jsem dávno pohřbil
ulice, bloky, beton a krev, už jsem ti přece řek
že násilí mě baví víc než sex!

for the love that i make, i'm going to hell

30. října 2013 v 13:25 | Miss Nothing |  DENÍK
Fakt sem nečekala, že sotva přijedu domů, bude mi chybět. To místo, oni, on..
Nechci si za žádnou cenu přiznat, že to bylo nejspíš tenhle rok naposled, co jsme se tam všichni takhle pohromadě viděli. Až zas na jaře, jenže to je tak kurevsky dlouhá doba, nechci ani myslet na to, co všechno se mezitím může stát.
S nima je to vždycky úplně jiný, zapomenu na reálnej svět, neřešim ani minulost, ani budoucnost. Žiju právě pro ten moment.
Už teď mi chybí jeho pohled plnej emocí a slov, tvář bez úsměvu, ale upřímnej smích, chladný a jemný dotyky a polibky. Horko, tma a kouř z cigaret, kecy ostatních a ta úžasná atmosféra.
Moc rychle sem si na to zvykla. Jako vždycky..a teď sem zas v prdeli.
Těžko říct, co bude dál. Mám z toho strach.

pics#1 mentally fucked

30. října 2013 v 10:09 | Miss Nothing |  OSTATNÍ

všechno na čem stojí svět je falešný, víš to?

22. října 2013 v 16:41 | Miss Nothing |  VLASTNÍ TVORBA
Všude, kam se podíváš, je tma. Je to jako místnost, ve které nic není, jen ty. Sama, se spoustou vzpomínek a pocitů. Myslíš na to, co bylo a co už nikdy nebude. Víš to až moc dobře.
Snažíš se přijít na to, cos udělala špatně. Nechápeš, proč to tak je, říkáš si, že na to, aby tohle byl konec je příliš brzo, ale co to teda je? Musí ještě něco přijít, nebo takhle vážně vypadá smrt?
Jakoby tvoje duše chtěla zemřít, ale tělo se bránilo. Žere tě to zevnitř, ale ty nemáš šanci proti tomu bojovat. Jsi příliš slabá. Utápíš se v depresích a pomoc hledáš v alkoholu a lécích. Na chvíli to pomáhá, ale ve skutečnosti ti to ubližuje ještě víc. Jen si to nehodláš přiznat. Chceš zemřít, tak strašně moc, ale něco tě tu stále drží. I když už nemáš naději, nic a nikoho..
Říkáš si, že tohle nemůže být skutečný život. Přeješ si, aby to byl jen sen, noční můra,ze které se ráno probudíš.
Nemáš sílu, společnost tě zničila.
Nikdy jsi pro nikoho nebyla dost dobrá...
A nikdy nebudeš.

nirvana - something in the way

19. října 2013 v 22:25 | Miss Nothing |  HUDBA
Underneath the bridge
Tarp has sprung a leak and the
Animals I've trapped
All become my pets and I'm
Livin' off of grass and the
Drippin' from the ceiling
It's OK eat fish 'cause they
Don't have any feelings

Something in the way
Mmmm...
...
Underneath the bridge
Tarp has sprung a leak and the
Animals I've trapped
All become my pets and I'm
Livin' off of grass and the
Drippin' from the ceiling
It's OK eat fish 'cause they
Don't have any feelings

Something in the way

Mmmm...

...
<3

nic

18. října 2013 v 20:38 | Miss Nothing |  DENÍK
Za posledních pár týdnů, se toho stalo tolik. Nebo vlastně nestalo, ale uvědomila jsem si spoustu věcí. Už mám jasno v tom, co cítím a v tom, co vlastně chci.
Nebo aspoň mám takovej pocit.
Jenže, proč se vždycky musí něco pokazit? Proč, když se na něco a na někoho strašně moc těšíte, tak to nakonec nevyjde?
Štve mě to, štve mě to neskutečně moc. Je mi to líto, hlavně vůči němu..Slíbila jsem mu to.
Proč rodina prostě nechápe, že..že v tom může být něco víc. Proč nechápe, že kromě toho, že mě to sere, tak mě to i neuvěřitelně mrzí. Že oni můžou za to, že mi příležitosti proklouzávají mezi prsty?
Nechápou to, nerozumí mi. Nic nevědí, netuší jak se cítím, jak mi je.
Přijde mi, že si neuvědomují, že i já mám život, že se nemůžu a nechci neustále přizpůsobovat.
Ničí mě to. Co se to děje, proč se to děje? Proč nemůžu mít aspoň chvíli štěstí?
Zabíjí mě ten pocit, že teď nemůžu být vedle něj, být v jeho blízkosti. Vždycky dokážu zapomenout na všechno ostatní, je to jako v jiném světě.
Moc otázek.
Jsem naštvaná, strašně moc.
Vybíjím si to na lidech, který neznám. Ubližuju ostatním a líbí se mi, že nejsem jediná, kdo je totálně v prdeli.
Vim, že je to hnusný, ale vždycky to tak bylo.
Jsem si jistá, že všechno co právě teď potřebuju, je on. Nic jinýho mě nezajímá.
Proč se do prdele nemůžu prostě sebrat a odejít?
Uvidím, co se s tím dá dělat, ale nesmířim se s tím. Ani náhodou.

TAG #2

9. října 2013 v 22:30 | Miss Nothing |  OSTATNÍ
1. Jméno: to je tajný
2. Vaše nálada? unavená, chce se mi spát
3. Kolik je hodin? 16.17
4. Narozeniny: 9.7. 1997 - jop mám boží datum, já vím
5. Jméno tvých rodičů: Petra a Pavel :D
6. V kolika letech tě měli rodiče: seriously?
7. Kolik měříš: cca 165, jsem obr
8. Tvoje číslo boty: 38-39
9. Styl oblečení: nosim všechno se mi líbí, ale miluju grunge styl
10. Barvy: černá, šedá, červená, šedá, šedá, šedá

if you will be mine

3. října 2013 v 18:54 | Miss Nothing |  DENÍK
Radost i smutek zároveň.. Ne, spíš jsem jenom unavená. Strašně moc.
A taky je to strach, jo asi jo. Bojím se. Bojím se, že mi tě někdo vezme. Ale, vždyť nejsi můj.
Taková ironie.
Nesnáším jakoukoli konkurenci.
Jsem sobecká.
Když se nad tím zamyslím, jsem vlastně ráda, za to všechno, co se v posledních dnech stalo.
Potřebovala bych, aby to takhle bylo častěji. Pořád.
Je to na dobrý cestě.
A my jsme nesmělí a já ztracená. Ztracená v tom všem..
Je to krásný.
Jen mám prostě strach, že se to zase pokazí..