Červen 2014

friday i'm in love

29. června 2014 v 0:44 DENÍK
Nemohla jsem se rozhodnout.
Jestli ho chci a nebo ne.
A v tu chvíli, kdy jsem měla pocit, že ho snad i ztrácím mi došlo, jak moc o něj přijít nechci.
V okamžiku, kdy člověk ztratí něco, na čem mu záleží, si uvědomí, o co všechno přišel. A jestli to chce zpátky, nebo mu to je jedno.
Včera jsem udělala hroznou kravinu, ale nebejt toho, tak by to nepokračovalo dál tak, jak to pokračovalo.
Alkohol dělá svoje.
Tu noc jsem si představovala úplně jinak a nakonec jsem vlastně ráda, jak to dopadlo až na pár věcí.
Sice s výčitkama, ale byla jsem vážně šťastná.
Nechci to zakřiknout! Vždycky se bojím, že jakmile sem něco napíšu, zakřiknu to a bude to znova v hajzlu.
A já vim, že v tuhle chvíli je mi už úplně jedno, co si o tom myslí ostatní.
Snažím se se sebou něco dělat. Nejen fyzicky, ale i psychicky.
A i když bych toho chtěla tolik napsat, nějak mi to nejde.
Ale s klidným svědomím můžu říct, že jsem začala prázdniny víceméně tak, jak jsem si přála.
V rámci možností.
Přeju vám všem užité prázdniny.


in-my-head

25. června 2014 v 18:49 DENÍK
Láska.
Štěstí.
Radost.
Touha.
Naděje.
Naplněnost.
Oslnění.

Smutek.
Žárlivost.
Zoufalství.
Beznaděj.
Frustrace.
Panika.
Slabost.
Zklamání.


hlasy

22. června 2014 v 11:49 | Miss Nothing |  DENÍK




A jestli okamžitě jeden z nich nesklapne
tak se z toho zbláznim.




These are roses, we are bleedin'

18. června 2014 v 16:02 DENÍK
Proč to některý lidi maj tak jednoduchý?
Pořád si stojim za tim, že člověk si to z části ovlivňuje sám.
Ale co pořád sakra dělám špatně?
Proč je to zas tady?
Myslela jsem, že je to pryč. Tyhle stupidní problémy.
Zkurvený city.
Rozhodí mě fakt všechno.
Nechtěla jsem tomu zas propadnout. Jenže city člověk neovlivní.
Do prdele, chci pryč.
Nebo vlastně ne, nechci.
Chovám se jak kráva Aspoň že to nikdo nevidí.
Ale proč nikdo nevidí ani to, jak mi je?
Já nechci bejt taková.
Já si zasloužím bejt šťastná.
Co to vůbec štěstí je?
Vrať těch pár týdnů zpátky.
Nedávám to.
Vždycky si myslim, že mám všechno pod kontrolou. Snažím se, aby to tak vypadalo.
Ale nemám. Hroutí se to.
Je smutný, že některý věci neovlivnim.
Nejsem v pohodě. Když nejseš se mnou.
Ale to je v pořádku.


I killed my mother//Zabil jsem svou matku

17. června 2014 v 16:11 FILMY

It's true, I love her.


I killed my mother / J'ai tué ma mère / Zabil jsem svou matku

Drama / Životopisný / Psychologický, Kanada, 2009, 96 minut

Režie: Xavier Dolan

Hrají: Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider

Obsah: Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.

Moje hodnocení: Ten film má výbornou atmosféru. Chtěla bych vypíchnout, že Xavier Dolan nejen ztvárnil hlavní roli, ale i film režíroval a napsal k němu scénář. A to ve svých 19-20 letech (nevím přesně:D). Já vážně nevím, co bych k tomu měla dodat. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Nebude to šálek každého, na to si musí přijít každý sám. Jen bych chtěla ještě podotknout, že v tomhle filmu je snad ta nejumělčtější sexuální scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděla. :D Hudba též skvělá. Název filmu je poněkud zavádějící a do hlavního hrdiny jsem se zamilovala.


zatím mi nikdo nevěří mý vzdušný zámky u dvěří

13. června 2014 v 17:51 VLASTNÍ TVORBA
Chtěla bych ti toho tolik říct, ale místo toho jen mlčím.
Všechna ta nevyřčená slova píšu na papír.
A doufám, říkám si, jaký by to bylo.
Píšu ty slova, který nejepsíš nikdy nebudeš číst.
O tom, jaký by to bylo.
O tvým úsměvu a očích.
O tvým pohledu a slovech.
A vždycky když se na mě díváš, tak hořím.
Že bych s tebou někde chtěla zas být dýl, než chvíli.
A když promluvíš, nebo se mě letmo dotkneš, tak šílim,
Doufám, ale zatím nevěřim.
Tak třeba..snad.



bezmoc

6. června 2014 v 23:55 VLASTNÍ TVORBA
Tak jako růže časem uvadá,
tak jako růže bez trnů je bezbranná,
je tvoje duše rozťatá,
stále zůstáváš nestranná
a tvoje tělo na kousky se rozpadá.







it's you, it's you, it's all for you

4. června 2014 v 21:52 DENÍK
Dlouho se mi nestalo, že bych si na někom vytvořila až takovou závislost.
Je to neuvěřitelně svazující pocit.
A těch několik hodin, co jsme mrzly v noci venku, bylo to nejkrásnější z posledních několika dní.
Chvilkama divný a upjatý, chvilkama nepopsatelný. Sice jsme prošvihli ten koncert.. :D ale vzhledem k tomu, že to bylo s ním mě to nemrzí až tolik.
Připadalo mi to jako chvilka, když teprve Slunce zapadalo a najednou jsme tam seděli a dívali se, jak se noční obloha projasňuje a pomalinku začíná svítat.
Jako když zrychlíte několikrát zpomalenej film.
Okamžiky se míjí.
A aspoň na chvíli jsem měla pocit, že mi nic nechybí.
A všechna ta slova mi ztěžovala dýchání.
A já si furt nejsem jistá, jestli to máš stejně.

The Purge//Očista

1. června 2014 v 17:08 FILMY
NA JEDNU NOC V ROCE
JE KAŽDÝ ZLOČIN POVOLEN

The Purge / American Nightmare / Očista

Thriller, USA / Francie, 2013, 85 minut

Režie: James DeMonaco

Hrají: Lena Headey, Ethan Hawke, Tony Oller, Rhys Wakefield, Adelaide Kane, Edwin Hodge

Obsah: Jak vyřešit alarmující míru kriminality? Legalizací všech zločinů. Na jednu jedinou noc v roce se Amerika blízké budoucnosti proměňuje v nejnebezpečnější místo na Zemi. Když se vás někdo rozhodne zabít, nikdo vám nepomůže, protože všechny složky záchranného systému jsou během Očisty mimo provoz. Funguje to náramně, i díky tomu život v téhle zemi v ostatní dny připomíná ráj. Jen se ho nemusíte dožít.

Hodnocení CSFD 57%

Moje hodnocení: Námět a hlavní myšlenka je výborná. Zpracování je podle mě lepší průměr, avšak musím přiznat, že jsem se u filmu nenudila. Napětí tomu nechybělo, ačkoli je děj lehce předvídatelný. I přesto tam bylo několik překvapení. Postavu, kterou ztvárnil Wakefield jsem si oblíbila, už jen pro jeho charisma a mírnou oplzlost. :D A co vy? Využili byste možnost očisty?